V dnešní době máme ukazatele času okolo sebe skoro všude – na mobilním telefonu, na televizi, na troubě atd. Jak to ale bývalo s časem dříve?
Jak jste na tom s časem Vy?
Historie měření času sahá tak daleko, až snad i lidstvo samo. Protože odjakživa se lidé snažili různými způsoby zaznamenat čas.
V minulosti prošly hodinky velkým vývojem. Předchůdcem známých hodinek byly přenosné hodiny, které byly vyrobeny v roce 1510, který místo závaží použil pero a tím sestrojil první kapesní hodinky. Nicméně, skoro o třicet let později je zdokonalil jistý Jakub Zech z Prahy a tyto zdokonalené hodinky byly nazvány „norimberskými vejci“, protože byly sestrojeny právě v Norimberku.
Za vrchol rozvoje je brán přelom 16. a 17. století. Na konci tohoto období se začínají rozvíjet první hodinářské manufaktury a specializované továrny a malí obchodníci a hodináři upadají v zapomnění.
Za kolébku továrenské výroby je považováno Švýcarsko, které je dodnes známo jako výrobce těch nejkvalitnějších hodinek všeho druhu. „Švýcarské hodinky“ se staly prostě velkým pojmem až dodnes. Dalšími produkujícími zemi se ve velké míře stalo USA a Rusko, nicméně masovou výrobu strhlo také Japonsko a Německo.
Docházelo k neustálému zdokonalování norimberského vejce, jehož součástky byly měněny za stále efektivnější a modernější, funkčnější a hlavně přesnější. Rozvoji nic nestálo v cestě a možnosti byly neomezené. Stále se tvarem zmenšovaly až do té míry, kdy se dostaly do podoby náramkových hodinek – a to poprvé v roce 1919. V té době se začaly hodinky nosit nejenom na ruce, jak jsou známy dnes, ale stejně tak s nimi měli lidé ozdobeny prsty či krk.
V té době svět také odhalil možnost voděodolných hodinek, hodinek odolných proti otřesům a začaly se potahovat zlatem či stříbrem. Velkou novinkou se staly také hodinky z nerezové oceli.
Modernizace těchto ukazatelů času došla do takového stadia, že se začaly vyrábět tzv. kapesní hodinky, které si muži mohli zachytit za kalhoty řetězem a nosit v kapse, aniž by se báli, že jim budou hodinky ukradeny.
